DRUHY  SLOV
1. PODSTATNÁ JMÉNA
- názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů
- mají jeden ze tří rodů (TEN, TA, TO)
Např. král, lev, tykev, měsíc, lhostejnost, láska

2. PŘÍDAVNÁ JMÉNA
- vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem
- ptáme se JAKÝ, KTERÝ, ČÍ
Druhy: tvrdá (vzor mladý), měkká (vzor jarní), přivlastňovací (vzor otcův, matčin)
Např. laskavý, trpělivý, psí, Karlův

3. ZÁJMENA
- zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují
Druhy zájmen -  osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, si, se
                        - přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj
                        - ukazovací: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
                        - tázací: kdo, co, jaký, který, čí
                        - vztažná: kdo, co, jaký, který, čí, jenž
                        - neurčitá: někdo, něco, leckdo, málokdo,…
                        - záporná: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

4. ČÍSLOVKY
- označují počet, pořadí, množství
Druhy číslovek:
URČITÉ (pět, desátý, stokrát)  ZÁKLADNÍ (dva, pět, několik)               
NEURČITÉ (málo, mockrát) ŘADOVÉ (druhý, pátý, několikátý)
DRUHOVÉ (dvoje, patery, několikery)
NÁSOBNÉ (dvakrát, pětkrát, několikrát)

5. SLOVESA
- vyjadřují děj - činnost nebo stav
Např. spát, mluvit, jíst, být, mít, stát, štěkat, dělat

6. PŘÍSLOVCE
- vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to určení místa, času, způsobu...
Např. tam, pak, trochu, málo, napřed, slibně

7. PŘEDLOŽKY
- vyjadřují podobné bližší okolnosti jako příslovce, ale teprve ve spojení se jmény
Druhy: vlastní - s, z, v, na, k, před, po,...
            nevlastní – kolem, během, místo,... 

8. SPOJKY
- spojují slova nebo věty
Druhy:  souřadící – a, i nebo, ale, avšak, neboť,...
            podřadící – když, protože, aby, kdyby, třebaže,...

9. ČÁSTICE
- uvozují nejčastěji samostatné věty a naznačují citový postoj mluvčího
Např. ať, kéž, nechť, bohužel, ano, ne

10. CITOSLOVCE
- vyjadřují nálady, city a vůli mluvícího nebo označují hlasy a zvuky
Např. aha, vida, ach, hop, haf, mňau
Naposledy změněno: Pondělí, 17. října 2011, 20.15